08.03.2020
Papouščí ZOO Bošovice .
Zoologická zahrada se nachází v jihomoravské obci Bošovice, ve vzdálenosti asi 25 km od Brna (směrem na jih), 6 km od památníku Mohyla míru a „napoleonského“ města Slavkov u Brna. Tato malebná vesnice, s asi 12-ti sty obyvateli, leží v oblasti tzv. Politaví a na samém okraji Ždánského lesa, navazujícího na Buchlovské lesy .
Vznik zoo
K vybudování zoologické zahrady nás vedly bohaté, více jak 35-ti leté chovatelské zkušenosti, snaha vytvořit co nejpřijatelnější zázemí pro papoušky a široké veřejnosti ukázat naši dlouholetou činnost v oblasti chovatelství.
Na základě zpracované koncepce rozvoje, tak od roku 2005, postupně vznikala nová chovatelská zařízení – jednotlivé expozice pro papoušky. V současné době je možné v naší zoologické zahradě shlédnout kolekci arating, amazonků, dále pak ary, amazoňany, kakaduy a africké druhy papoušků – papoušky šedé žaky, senegalské a jiné. V provozu je nyní 80 voliér, další jsou ve výstavbě. O otevření nových expozic budeme průběžně informovat.
Papouščí zoologická zahrada byla založena v květnu 2008 a své brány otevřela veřejnosti v srpnu 2011.
Náš příběh .
Píše se rok 1969 a tehdy malý kluk dostává od svých rodičů několik párů andulek /Melopsittacus undulatus/. Staví se první klece a odchovy na sebe nenechaly dlouho čekat. A to je samozřejmě první impuls k pořízení dalších nových druhů papoušků a postupné rozšiřování celého chovu.
Například od roku 1978 se daří pravidelné odchovy papoušků fischerových (dnes agapornis Fischerův – Agapornis fischeri), rosely pestré (Platycersus eximius), žlutohlavé (Platycersus adscitus) a rosely penant (Platycersus elegans). Dnes se jedná o běžně chované papoušky, ale v té době šlo o vzácné druhy a vůbec vlastnit je či dokonce odchovávat mláďata bylo zcela výjimečné, zvlášť pak pro mladého chlapce. Jako další, už větší a vzácnější papoušky se daří získávat od starších a zkušených chovatelů prakticky z celého Československa. Jedna z cest vedla i do Brna k chovateli panu Slavíčkovi, od kterého se daří získat 1 pár papoušků červenočapkových (Purpureicephalus spurius) a pár barnardů zelených (Barnardius barnardi). Tito papoušci byli přivezeni panem Slavíčkem z Rakouska a v celém Československu bylo mezi chovateli jen několik málo jedinců (1980). Také se podaří sestavit slušnou kolekci arating. Zde stojí za zmínku úspěšný odchov u arating kaktusových (Aratinga cactorum) a oranžovočelých (Aratinga canicularis). Rodičovský pár arating kaktusových byl i se čtyřmi odchovanými mláďaty vystavován v roce 1988 na výstavě Ornita Bratislava. Další odchovy pak například na výstavě Exota Olomouc (1987 a 1989). V roce 1980 se podaří sestavit pár arů marakán (Ara maracana) a následuje jejich úspěšný odchov v r. 1987. Byl to druhý odchov v tehdejším Československu. Veškeré odchovy byly rovněž publikovány v knihách Milana Vašíčka z Lipníku nad Bečvou.
Po revolučním roce 1989 se uvažuje o další činnosti. Je založena „Farma Ara“, která se specializuje na umělý odchov a prodej krotkých „pet“ zvířat. Bylo nutné vybudovat inkubační místnost, odchovnu mláďat, výstavní a prodejní pavilon klecí, hraček a krmiv pro papoušky. Tyto prostory slouží potřebám zoo i nyní. V tomto období se majitelé farmy Ara pravidelně účastní a přednáší na různých seminářích, pořádaných zejména redakcí časopisu Papoušci.
Přelomovým rokem se stává rok 2004, kdy se definitivně rozhodlo o tom, jakou cestou se vydat. Je zpracována koncepce rozvoje chovu papoušků, včetně chovatelského zařízení. Daří se vybudovat první pavilon, který by měl sloužit k chovu převážně jihoamerických papoušků. Veškeré expozice jsou vyrobeny z velmi nadstandardního nerezového materiálu včetně nerezových sítí. Nedílnou součástí celého areálu je také zahrada, která prakticky vzniká současně. Dalším krokem v realizaci plánů je vymyslet způsob, jak toto zařízení ukázat veřejnosti, ale nejen toto zařízení, ale určitou citlivou formou seznamovat širokou veřejnost s tím, jak o papoušky pečovat, jaké pro ně vytvořit prostředí, aby se v lidské péči cítili co možná nejlépe. V podstatě jediným způsobem bylo založení zoologické zahrady. A zde začíná další nová etapa.
Vzniká Papouščí zoologická zahrada, které je udělena licence k provozování zoo – květen 2008. Tuto licenci uděluje Ministerstvo životního prostředí.
Dokončuje se hlavní pavilon s 80 expozicemi včetně veškerého technického zázemí (skladu krmiv, ovoce a zeleniny, úklidových místností, přípravny krmiv aj). Do provozu je uvedeno Centrum ekologické výchovy ke konání výstav a přednášek.
Své brány pro veřejnost zoo otvírá o tři roky později a to 1. srpna 2011. V zoo bylo možné pozorovat asi stovku papoušků v 19 druzích. Mediálním partnerem se stává pan Bedřich Maleček. Součástí zahrady je „pozorovatelna“, což je altán s posezením k nerušenému pozorování papoušků, malý dětský koutek se zvířátky a posezení na terase v Café Kakadu.
Nejvýznamnější událostí roku 2012 byl křest tří mláďat arů araraunů (Ara ararauna) nalíhlých v zoo (8.7.2012). Kmotry byli starosta obce Bošovice pan Jaroslav Šimandl, velvyslanec Venezuely J. E. pan Víctor Julián – Hernández León a kapitán fotbalové Zbrojovky Brno pan Petr Švancara.
Každým rokem jsou postupně získávány nové druhy papoušků a daří se i odchovům. V roce 2017 se zoo může pochlubit mládětem vzácného amazoňana nádherného (Amazona pretrei) a bylo to první odchované mládě v českých a slovenských zoologických zahradách. Papouščí zoologická zahrada se postupem času dostává do podvědomí lidí a rok co rok navštíví zoo více a více návštěvníků z řad laické i odborné veřejnosti z tuzemska i ze zahraničí.
Do zoo zavítal v roce 2016 kurátor Loro Parqu na Tenerife Juan Cornejo, nejprestižnější chovatelé z Austrálie, Indie či Ameriky, chovatelé z moskevské a také vídeňské zoo. Několikrát přijíždí do bošovské zoo významný chovatel papoušků a autor několika odborných knih Tony Silva, žijící v současnosti na Floridě.
V roce 2017 je v zoo chováno přes 200 kusů papoušků ve více jak 50 druzích a dle zpracované koncepce rozvoje by se zoo měla pomalu rozvíjet i nadále.
Autoři : Vlastimil a Hana Škrhákovi
Věřím, že tento článek potěší všechny milovníky přírody a zejména milovníky krásných ptáků - papoušků. Já sám jsem se chovem papoušků a dalších druhů ptáků zabýval více jak 40 roků. Dobře vím, kolik práce, obětavosti, experimentování a volného času je třeba obětovat, aby se uskutečnily nějaké odchovy, nebo aby se ptáci alespoň cítili dobře a byli v dobré kondici. A této ZOO a všem jejim pracovníkům se to opravdu daří a patří jim můj hluboký obdiv a poděkování.
Návštěva papuščí ZOO v Bošovicích je jistě výborným tipem na krásně prožitý den . Přeji příjemnou pohodu. Jan Strakoš.
Článek pro web upravil a vložil Jan Strakoš s laskavým svolením autorů. Děkuji.
