Krysa Melomys Rubicola

Krysa Melomys Rubicola .

12.01.2020

Krysa MELOMYS RUBICOLA.

Krysa Melomys rubicola byla endemitním druhem ostrova Bramble Cay, a i přes intenzivní pátrání nebyla nalezena na jiných ostrovech. Ostrov Bramble Cay má přibližně oválný tvar a rozlohu asi 4 až 5 hektarů. Nachází se v severovýchodní části Torresova průlivu, který se rozkládá mezi Austrálií a Papuou-Novou Guineou. Bramble Cay leží asi 53 kilometrů od ústí řeky Fly na Nové Guineji. Okolo ostrova se rozkládá malý korálový útes, na jihovýchodním pobřeží ostrova leží fosfátové skály. Krysy nicméně neobývaly tento ostrov celý, příhodné podmínky pro ně představovaly asi pouhé 2 ha z celého ostrova, které pokrývala nízká vegetace. Na ostrově není stálý zdroj vody.

Ostrov sdílely s některými mořskými ptáky a také karetami obrovskými (Chelonia mydas), které na Bramble Cay kladly vejce. Oblastem s vysokou hustotou mořského ptactva se krysa nicméně spíše vyhýbala. Útočiště krysám pravděpodobně představovaly prázdné skořápky krabů, dřevěná polena nebo sutiny. Potrava se skládala pravděpodobně z rostlin, jako byly laskavce, možná se krysy živily i na vejcích mořských želv a ptáků. O původu krysy Melomys rubicola existují dvě teorie. Jednou z možných teorií je, že ostrov osídlila z Nové Guineje (například na plovoucích kusech dřeva). Podle pravděpodobnější teorie šlo o reliktní populaci z dob, kdy byla Austrálie a Nová Guinea spojeny pevninským mostem (tedy asi před 9 000 lety).

Čili, na druhou stranu, zase tak moc endemitní nebyla, spíše to byla „náplava“. Krysa Melomys rubicola žila izolována na malém ostrově, kvůli čemuž pro ni existovala řada hrozeb od napadení novými predátory přes hrozbu příbuzenského křížení a eroze ostrova. Největším nebezpečím se nicméně ukázalo být opakované zaplavování ostrova stoupající hladinou oceánu. Podle raných pozorování z roku 1845 žila na ostrově „spousta” krys, pozorování z roku 1978 hovořilo o stovkách jedinců. Na základě odchycení 42 krys byla populace v roce 1998 stanovena na asi 90 jedinců. O několik let později, mezi lety 2002 a 2004, již byla odchycena asi pouhá čtvrtina počtu odchycených zvířat z roku 1998. Po roce 2004 kvůli opakovanému zaplavování ostrova silně pokleslo množství vegetace na ostrově, což byla pravděpodobně příčina celkového vyhynutí krysy. V březnu 2014 rostliny pokrývaly jenom 0,065 ha ostrova. Mimo to opakované záplavy mohly zabíjet i jednotlivé krysy.

Poslední pozorování krysy proběhlo v roce 2009. Správa vlády státu Queensland označila druh za vyhynulý v roce 2016, 18. února 2019 toto prohlášení zveřejnila i australská vláda. Jako vyhynulý druh následně krysu reflektoval i Mezinárodní svaz ochrany přírody. Jedná se o prvního savce, který vyhynul následkem současných změn klimatu. Tolik k historii druhu. Nelogické se mi ovšem zdá tvrzení, že druh vymřel následkem současných změn klimatu. Na jedné straně se říká, že populace se od roku 1845 neustále snižovala, že na ni spíše působilo moře (tedy voda) a ne slunce (tedy sucho), ale že tam mohlo odcházet (a určitě i docházelo) k příbuzenskému křížení, nedostatek potravy, malá plocha ostrova, neschopnost vytvářet vedlejší populace a další vlivy, a to všechno vedlo k vymizení druhu.

Je mnohem více druhů, které dnes a denně mizí z povrchu planety Země, a to přímým přičiněním člověka. Jsou to druhy malé a nenápadné, ale i druhy obratlovců, které v minulosti i dnes trpí nadměrným lovem a sběrem.

Doc.RNDr. Václav Ziegler, CSc

Odborný poradce Odborné společnosti Fauna-Flora při Svazu českých filatelistů

Nové PL přítiskových známek - ZDE-PL.