15.02.2019 Článek je ve stádiu vzniku.
Motýli na známkách ČSR .
Jasoň červenooký - Parnassius apollo L.
Jednou z největších skupin sběratelů témat příroda jsou sběratelé motýlů - Lepidopter. Není se čemu divit. Motýli patří mezi nejkrásnější výtvory přírody a od nepaměti byli obdivováni. Některé můžeme řadit mezi škůdce (např.bělásci) jiní jsou užiteční (bourec morušový).
O motýlech se dá povídat velmi dlouho již jen z důvodu jejich obrovské druhové rozmanitosti, způsobu života a rozšíření v podstatě na všech světových kontinentech.
V tomto článku se chci soustředit hlavně na druh na našem území velice vzácný, spadající pod přísnou ochranu. Jedná se o
jasoně červenookého - Parnassius apollo L.
V prvé části povídání si trochu přiblížíme jeho výskyt a život na našem území a v druhé části se pak soustředím na pohled z hlediska filatelie.
Biotopová vazba - místa jeho výskytu jsou přísně vázány na otevřené biotopy bez souvislého vegetačního porostu. Např.výslunné skály, vyprahlé svahy a kamenité pastviny, porostlé řídkou vegetací. Jediným současným biotopem v ČR jsou vápencové lomů ve Štramberku, kam byl druh reintrodukován.
Motýl je vázán nejen na tato specifická vápencová ůzemí, ale jeho larvy potřebují k potravě pouze různé druhy rozchodníků (Sedum spp.) a netřesků (Sempervivum spp.). Larvy ze štramberské populace se vyvíjejí na rozchodníku bílém (Sedum album), starší instary také na rozchodníku velkém (Sedum maximum agg.).
Ukázka některých druhů Sedum a Saxifraga.
Motýl klade vajíčka jednotlivě na živné rostliny nebo do jejich blízkosti. Přezimuje mladá housenka, a to ještě uvnitř vajíčka. Housenky všech instarů preferují mladé lístky živných rostlin, pozdější instary mohou žrát i starší listy. Periody žíru se střídají s klidovými fázemi, kdy se housenky sluní a vyměšují. Housenka je výstražně zbarvená. Kuklí se v kamenné drti, škvírách mezi kameny apod.
V minulosti byl motýl ostrůvkovitě rozšířen na značné části našeho území. Více lokalit bylo známo z Podkrkonoší, Českého středohoří, Karlovarska, Pošumaví a Prachaticka. Na Moravě na severu v Nízkém a Hrubém Jeseníku, Podbeskydí, na Vsetínsku, Javorníkách a na jihu v Moravském krasu, Bílých Karpatech a v Podyjí. Ničením původních lokalit a taky častým a velkým sběrem imág většina českých lokalit zanikla ve 2. polovině 19. století. Poslední údaje pocházejí ze 20. let století (Podkrkonoší). Na Moravě nejdéle přežívaly populace na vrchu Kotouč u Štramberka (do poloviny 20. let 20. století), a na Znojemsku (poslední nález z roku 1935).
Velkým úsilím ochránců přírody ze Štramberka se od roku 1986 podařilo na zdejší území reintrodukovat novou populaci tohoto krásného motýla. Základ této populace pochází z odchytu ze Slovenska.
Zánik tohoto motýla ale pozorují i další státy Evropy. Hlavní příčinou je ničení původního prostředí, zarůstání stanovišť vysokou vegetací a ničení živných rostlin. Je proto celosvětově chráněn.
A nyní se dostáváme k části sběratelské - filatelistické.
Motýli, jako téma známek, vyšli v období ČSR II ve třech sériích. Prvé dvě obsahovaly i jasoně červenookého, poslední série ne. Zde si ukážeme všechny tři a povíme si o nich pár slov.
Prvá série, nejznámější a taky nejhezčí, vyšla v roce 1961 pod pořadovými čísly Pofis 1217/25.
Po velkém úspěchu prvého vydání byl učiněn dotisk, který lze celkem dobře rozeznat mírnou změnou některých barev. Tyto rozdíly jsou dobře popsány v katalozích.
Ze skenu je patrno, že hodnota 30 h -č.1219 je věnována právě jasoni červenookému. Jsou zde dva typy: a - pozadí je tmavě modré, b - pozadí je světle modré.
U tohoto vydání je ještě třeba dodat, že vyšlo i v tzv.desetiblocích, které jsou dost hledané a taky dost drahé.
Za pár let pak následovala série druhá, s pořadovými čísly známek 1526/31.
Zde má jasoň červenooký pořadové číslo 1529 a hodnotu 1 Kč.
A pro úplnost ještě poslední série z roku 1987 pod č.2785/88. Zde se již jasoň nevyskytuje.
Na úplný závěr ještě několik slov o rodu Parnassius - jasoň. Ve světě existuje z tohoto rodu více druhů a všechny jsou si více méně podobné. Poněkud se liší lokalitou výskytu a potravními podmínkami. Všechny jsou však velmi pěkné a sběrateli motýlů vyhledávány. Taky bývají námětem známek i jiných států, nejen ČSR. Zde tedy ještě, jen na ukázku, uvádím aršík vydaný DPR Korea s druhem Parnassius nomion.
Použité zdroje : Wikipedie, Naši motýli, katalog Pofis,vlastní fota.
Autor : Jan Strakoš
